Silnice brzy odbocila od pobřeží do vnitrozemí. Drobně zvlnena krajina byla dost nudná a občasných par stromu mezi poli nedavalo žádnou ochranu před protivnym SV protivetrem. Zpestřením byl docela široký vybetonovany silniční brod na ricce Lissos. Ještě předtím, než jsme se vrátil k pobřeží, jsme dali pauzu v pěkné vesnicce Imeros. Na rozdíl od te předcházející cikánské, kde po mne vystartovala smečka (prý) 24 psu, tahle byla řecká.
Dalších 15 km jsme se potýkali s větrem podél pobřeží až do Platanitis, kde jsme si po 40 km dali zasloužený oběd, byli jsme v půlce. Misa s Františkem si dali místo oběda pláž.
Za vesnickou jsme odbocili na sotolinu, která zkracuje cestu podél pobřeží (na rozdíl od obloucku na mém plánu). Nejprve jsme zvlnenym profilem mezi olivami dojeli k památce Maroneia s rekonstruovanym amfiteatrem (uzavřena, ale s dirou v plotě) a pak ještě trochu nastoupali asi na 100 m a dostali se do krajiny řeckých baji. Olivový háje se spoustou balvanů a kamenných útvarů - a to vše spojené s vyhlídkou na moře a ostrov Samothraki. Hodně to připomínalo ježdění po Krétě! Cestou byly také značky na stará anticka místa, ve starověku byla tato část zřejmě dost osidlena. Ale po 15 km u zbytku středověké veze se krajina strihem změnila na plossi pobřeží a casem se ukázal i asfalt. Ještě frape/pivo ve vesničce Dikela, kousek podle moře a už tu byl krátký, ale vyzivny výstup ke statovce. Posledních 13 km jsme dali celkem rychle ve vzorne střídající balíků a tak jsme přistáli na namesticku nedaleko přístavu v Alexandroupoli ve čtvrt na osm.
Hned na náměstí jsme vzali hotel, který zřejmě pamatuje založení Alexandroupoli na konci 19.st. Město ma jméno nikoli podle známého A. Makedonskeho, ale podle jakéhosi řeckého loutkového krále v 19. st. Je to nejvychodnejsi větší město Řecka a tudíž de facto hraniční (do Turecka je to asi 40 km po dálnici). Velkým problémem je tu hranice EU, která je poněkud propustna a tak se tu denně objevují nové desítky a desítky uprchlíků z Afghánistánu apod. Několik skupin jsem viděl i já na nedalekém nádraží. To je další samostatná kapitola. Řecká dluzni krize způsobila i seskrtani dotaci pro statni železnici společnost OSE. Je to nesrovnatelně smesnejsi firma, než CD. Místo 5-6 vlaku jezdí nyní ze Solune do Alex-poli jen 2 (a kola bere jen ten ranní), zrušen byl i vlak Istanbul-Atheny, kterým jsem tu jel před 22 lety. Škrty se pravděpodobně dotkly i trajektu, důsledek zredukovane dopravy pro nas je ten, ze pokud zitra nejak nevyresim pondělní dopravu do Solune, stravime na Samothraki jen 26 hodin :(
Večeře ve zraci uličce, v souvlacerii. Zvláštností bylo, ze všechna grilovana jídla a hranolky servirovali na papiru, podobnému tem na pečení.
Ujeto 83 km, celkem 633 km. Nastoupano 800 m, celkem 8700 m.
Žádné komentáře:
Okomentovat