Sešli jsme se u kol dle plánu s připravenou bagazi. Včera jsme se nedokázali rozhodnout, zda jet vnitrozemim či po pobřeží. Vymysleli jsme různé více či méně šílené varianty, jak to stihnout. Nakonec jsem ráno pojal nápad, ze prodloužíme pobyt na Thassu o jeden den a udelame si dnes vnitrozemí nalehko. Bydlení máme pekne a levné, tak proč ne? Nápad byl schválen, a tak jsme zase odstrojili naše miláčky a vrátili bagaz na pokoj.
Predbehnu událostem, tenhle den byl prostě skvělý, asi nejlepší, co jsme tu zažili.
Začali jsme stoupat sterkovkou mezi olivami. Stoupání bylo docela mírné a nalehko, takže docela ubihalo a nám se otevíraly stále lepší a lepší výhledy na okolní kopce a údolí. Vyjeli jsme na hrebinek a olivove háje vystřídaly lesy pinii. Po 12 km jsme dosáhli prvního cíle, kamenné vesničky Kastro, která má sve jméno podle hradu kdysi postaveného na ochranu proti piratum. Vsechny domy byly kamenné včetně střech, připomínalo to kamenné vesnice Papingo v centrálním Řecku, paráda. Nedaleko zbytku hradu jsme objevili tavernu na namesticku, vybudovanou ze staré kamene školy. Ve stínu platanu byl stůl přesně pro osm lidi, tak co jsme měli dělat... Jogurt s medem a frape bylo téměř povinnosti. Majitel byl velmi hovorny, díky turistům uměl i par slov česky. Provedl nas prilehlym kostelem. Nenápadná samozřejmě kamenná budova v sobě skrývala zrekonstruovany klenot s dřevěným kazetovym stropem a spoustou ikon. Stylem to prý připomíná kostely na nedalekém Athu.
Kastro byl nejvyšší bod dne, takže pochopitelně následoval sjezd. Polní cesta jen mírné klesala po vrstevnici do listnateho lesa, sestoupila do údolí... k vodopádu! Les už zde přešel v háj obřích starých platanu, podle kterých jsme mírně klesali další 4 km. Neskutečný zážitek! Jen jsme se vyhoupli přes malý hrebinek, asi 100 m převýšení a už se pod námi objevilo Teologi, bývalé hlavní město ostrova v době turecké nadvlády. Upravené neomitnute kamenné domy lemovaly hlavní ulici, která nas dovedla k taverne Kleoniki doporučené našim domácím kapitánem Vasilisem. Oběd se protáhl do půl páté, čímž prakticky anuloval večeři. Zpět dolu jsme mohli 9 km po asfaltu sup sup, ale my jsme zvolili paralelní sterkovku. Ale ukázalo se, ze je to trošku problém. Přestože mám dost přesnou mapu Thassu, všechny cesty tam fakt nejsou. A tak se nám sjezd o par kilometrů protáhl o stoupání na jeden hrebinek, ale ani moc to nevadilo, krajina stále byla pěkná, připomínala mi Kretu ve výškách nad 1000 m. Tesne před příjezdem na pobřežní asfaltku moje přední kolo objevilo na cestě trn. Dorazili jsme kolem sedmé naprosto nadšeni pravé prozitym dnem. Místo hospody jsme posedeli na dvorecku hotelu a zítra máme už opravdu poslední den na Thassu. Tímto se dodatečně a veřejně omlouvám Thassu, ze má na mém seznamu řeckých ostrovu poradi až 104.
Ujeto úžasných 38 km, celkem 368 km. Nastoupano 1000 m, celkem 5500 m.
Žádné komentáře:
Okomentovat